Festival Procházky uměním nabídl pestrou směs děl i účinkujících

Lenka Dohnalová, 20.09.2024 14:43

V úterý 17. září 2024 se odehrál v Trojském zámku v Praze další z řady koncertů 12. ročníku festivalu Procházky uměním s Jitkou Hosprovou, která je zakladatelkou a ředitelkou projektu. Festival byl zahájen 23. května tohoto roku právě v Trojském zámku ve spolupráci se souborem Barocco sempre giovane, následovaly koncerty po církevních památkách především na Plzeňsku (celkem patnáct), odkud Jitka Hosprová pochází a kde také s rodinou žije. Po pražském koncertu 17. září budou realizovány ještě další čtyři se závěrečným slavnostním koncertem v plzeňském Kostele Nanebevzetí Panny Marie s Gentlemen Singers.

XII. ročník festivalu Procházky uměním s Jitkou Hosprovou: "La Folia", 17. září 2024, Praha, Trojský zámek (zdroj Procházky uměním)

Podle slov zakladatelky a sólové violistky Jitky Hosprové vznikl festival takzvaně "zdola," čili z popudu uměnímilovné veřejnosti, s motivací oživit i méně známé památky a mezilidské kulturní vazby především v rodném regionu. Přivést do něj umělecky kvalitní program. Dalším záměrem bylo a je propojit hudební a výtvarné umění. Při koncertu 17. září byla instalována výstava z portrétních fotografií známých osobností uměleckého fotografa Jadrana Šetlíka. Součástí koncertů jsou také sbírky na opravu památek, tentokrát na opravu Kostela sv. Jiří v Kostelci u Nadryb v Santiniho přestavbě.

o+

Další celoživotní motivací Jitky Hosprové je propagovat violu, která je spíš vnímána jako nástroj souborový s vyhledáváním kompozic, popřípadě transkripcí nebo uváděním současných skladeb. Na koncertě v Trojskému zámku se navíc propojila i s kolegyní, virtuózkou na další obtížný a úzce vnímaný nástroj, s kontrabasistkou Evou Šašinkovou. S Jitkou Hosprovou mají společný zájem nejen v propagování svého nástroje v náročném osobitém repertoáru, ale i chuť vzdělávat v mistrovských třídách a koncertech pro děti a mladé (v letošním ročníku se odehrál i koncert pro gymnázium v Troji), Eva Šašinková je navíc autorkou řady publikací k hudební pedagogice, kterou také vystudovala, ať pro svůj nástroj, nebo děti. Hostem koncertu byl další umělec, který překračuje v "self-managementu" profil interpreta – houslista, skladatel a dirigent Jiří Sycha s nově založeným souborem, jehož členové patří k osvědčeným hráčům v oblasti poučené interpretace 17. a 18. století. Mladí umělci smyčcového kvarteta hrají na novodobé nástroje, protože na koncertech zařazují i novější hudbu. Přidružený cembalista a pedagog Ondřej Bernovský, mimo jiné absolvent prestižní Vysoké umělecké školy v Utrechtu, hrál na kopii jednomanuálového vlámského nástroje, vystavěného známou českou firmou Jan Bečička & Stanislav Hűttl, který měl v akustice sálu velmi příjemný zvuk. Sólistka Jitka Hosprová užívá český nástroj Petra Zdražila z roku 2012.

Kromě dobového barokního a klasicistního repertoáru byla na koncert zařazena i Sychova vlastní skladba (bez vročení) Fantazie o přátelství a naději pro smyčcový kvartet, která koresponduje s kořeny Sychovy hudebnosti. Slyšela jsem v ní barokní i lidové kořeny a osobité zpracování českého neoromantismu. V dobrém, byla to skladba, která ladila jak s autorovou pozitivně orientovanou osobností, jeho zkušenostmi s provozovací praxí, s názvem skladby i vhodným dramaturgickým zařazením do charakterem popularizačního koncertu pro kultivované, ale nespecializované publikum. Zvuk kvarteta byl vyrovnaný, legata hladivá. V této souvislosti mne napadlo, že by autor mohl být inspirativní i pro českou filmovou produkci.

Z dobového repertoáru byly zařazeny dvě známé barokní kompozice, které najdeme na YouTube kanálu v několika velmi kvalitních provedeních: Violový koncert G dur Georga Philippa Telemanna (1681–1767) a La Follia v transkripci pro violu a cembalo d moll (skladby původně pro housle a cembalo op. 5, č. 12) Arcangela Corelliho (1653–1713). V programu našlo publikum jen informaci k interpretům, jak už to u akcí tohoto charakteru bývá. Koncertem provázela Jitka Hosprová, která krátce uvedla první dvě kompozice a závěrečnou klasicistní skladbu Karla Ditterse von Dittersdorf (1739–1799) Sinfonii concertante pro violu, kontrabas a smyčce. Krátká skladba slepého irského harfisty Turlougha O'Carolana (1670–1738) Irish Melodies doplnila dramaturgii milým odlehčením intonacemi, které známe v různých aranžmá. Kompozice Jiřího Sychy proběhla bez komentáře.

V Telemannově Violovém koncertě vynikl krásný zastřený zvuk violy s minimem vibrata, který dobře koresponduje se zvukovou estetikou baroka, i když zazněl v doplnění moderními nástroji. Bohužel, sál byl obsazen pouze z poloviny, takže dozvuk byl příliš dlouhý, a to, bezesporu, komplikovalo podmínky souhry i zřetelnou prokreslenost sazby skladeb. Tento nedostatek se snažila Jitka Hosprová kompenzovat, zdá se, pregnantnější hrou s jasnou akcentací, aby se neztratil kontakt se souborem.

La Folia patří k nejstarším často zhudebňovaným tématům tance z poloviny 15. století z Portugalska. Lze dohledat seznam asi 150 autorů, kteří téma použili. Mezi nimi i Corelli ve 24 krátkých, rychle po sobě jdoucích variacích. Obtížnost spočívá nejen ve virtuozitě rychlých částí, ale právě v časté změně tempa, metra a rytmu. Závěrečná allegra posledních variací stupňují virtuóznost odpovídající názvu La Follia (Šílenství). Soubor se s obtížnou akustikou, až na pár drobností, vyrovnal a závěr vyzněl působivě a pevně.

Karl Ditters von Dittersdorf patří k autorům příkladně úspěšným a aktivním ve své době. De facto byl celý život v šlechtických a duchovních službách. Největší společenské prestiže a řadě administrativních funkcí se dobral ve službě u vratislavského biskupa a velmistra zednářské lože Filipa Gottharda von Schaffgotsch, který skladateli vymohl i šlechtický titul. Ditters vedl na Jánském vrchu početnou kapelu a Schaffgotsch dal z jeho podnětu přistavět akusticky vyhovující místnost ve staré pevnostní věži, kde se pak hrál i divadelní repertoár. Hudební život na Jánském vrchu přerušila prusko-rakouská válka 1778–1779, po níž došlo k rozpuštění kapely i zániku divadla. Po biskupově smrti dokonce propukl skandál, ve kterém byl skladatel obviněn z korupce. Našel nicméně, už jako nemocný, útočiště u hraběte Ignáce Stillfrieda na zámku v Červené Lhotě. Jeho život je ilustrací dobových podmínek přechodu baroka ke klasicismu, rozkvětu vlivu zednářství. Jeho dílo je enormní, obsahuje na 40 oper, 120 symfonií, 35 koncertů a řadu drobnějších skladeb.

Kromě toho, že byl Ditters houslistou, hrál i na nástroj, který byl předchůdcem současného kontrabasu (vídeňský violon) a také pro něj složil dva koncerty. Kombinace violy a kontrabasu v roli sólových nástrojů jeho koncertantní symfonie působí z dnešního pohledu nezvykle, ale právě konstrukce vídeňského violonu umožňovala sólové výkony a na druhou stranu temnější a zastřenější barevná kombinace, usazená v basové lince odkazuje i do předchozího baroka. Ditters nepaří k originálně působícím autorům, nicméně je autorem znalým kompozičního řemesla. Na závěr koncertu v Trojském zámku byla tato dialogická koncertantní kompozice zdařilým výběrem a výkon obou sólistek – Jitky Hosprové a Evy Šašinkové byl suverénní. Jednodušší sazbě souboru nevadil ani zmíněný větší dozvuk sálu.

Na závěr – tento typ koncertů i koncept festivalu má na hudební scéně své místo. Je potřeba ocenit podobné aktivity samotných umělců, kteří se snaží rozšiřovat svoji působnost v kultivaci kulturního prostředí zejména mimo centrum, nabízejí příležitosti i dalším umělcům, propagují umění, které spojují s benefičními aktivitami. Tyto drobnější koncerty získávají obtížně dostatek financí, a tím i pozornosti, zejména ve větších městech. Jsou tedy založeny na určité velkorysosti a nadšení pořádajících umělců. Věnujme jim zaslouženou podporu a pozornost.

XII. ročník festivalu Procházky uměním s Jitkou Hosprovou: "La Folia"
17. září 2024, 19:00 hodin
Praha, Trojský zámek

Účinkující
Jitka Hosprová – viola
Ondřej Bernovský – cembalo
Jiří Sycha – housle
Kristýna Hodinová – housle
Jana Vavřínková – viola
Lenka Týmlová – violoncello
Eva Šašinková – kontrabas

Program
Georg Philipp Telemann: Viola Concerto in G major – Largo, Allegro, Andante, Presto
Arcangelo Corelli: "La Folia" pro violu a cembalo
Jiří Sycha: Fantasie o přátelství a naději pro smyčcový kvartet
Turlough O´Carolan: Irish Melodies
Karl Ditters von Dittersdorf: Sinfonia concertante pro violu, kontrabas a smyčce – Allegro, Andantino, Menuetto, Allegro, ma non troppo.

První dáma české violy festivalem opět pomůže památkám rodného Plzeňska

Přední česká violistka Jitka Hosprová zahajuje XII. ročník festivalu Procházky uměním

OPERA +

MAGAZÍN ELITA - společenský magazín

Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku

Milan Kajínek  17. 5. 2024  - celý článek níže

Napsali o nás

Procházky uměním vsadily ve Staré synagoze v Plzni na česko-německé vztahy

Gabriela Špalková, 15.09.2024 17:46

V rámci celoročního festivalu významné české violistky Jitky Hosprové Procházky uměním se ve čtvrtek 12. září 2024 uskutečnil v prostorách Staré synagogy v Plzni další z letošních festivalových koncertů pod názvem "Jitka Hosprová a Esterházy Quartett". Do západočeské metropole přivedla Jitka Hosprová tentokrát umělce Norimberku a na programu zazněla česká i německé hudba od klasicismu až po 21. století.Témata:Esterhazy Quartett NürnbergFestival Procházky uměnímJitka HosprováRok české hudbySEZStará synagoga, Plzeň (zdroj Kudy z nudy)

Procházky uměním se orientují vzhledem ke vztahu Jitky Hosprové, absolventky Konzervatoře Plzeň a pražské HAMU, právě k Plzeňskému a Karlovarskému kraji, několik koncertů se koná rovněž v Praze. Závěrečný koncert letošního 12. ročníku se uskuteční v prosinci v Kostele Nanebevzetí Panny Marie (u františkánů) a celý rok probíhá sbírka na opravu Kostela sv. Jiří v Kostelci u Nadryb v okrese Plzeň-sever, původně gotické stavby přestavěné v polovině 18. století v duchu barokní gotiky. Kromě koncertů v krajích se další Procházky uměním konají rovněž v Praze. Plzeňská Stará synagoga je architektoniky a historicky unikátním prostorem s geniem loci, který umělci pro komorní koncerty poměrně pravidelně využívají. A nyní se jím rozezněl zvuk smyčcového kvartetu a sólové violy.

o+

Esterhazy-Quartett Nürnberg je pojmenován po knížeti Mikuláši I. Esterházym (1762–1790), zaměstnavateli a mecenáši Josepha Haydna. Vznikl před třiceti lety a během uplynulých desetiletí se jeho sestava proměňovala, v současné době ji tvoří houslistky Nan Hong Kim-Herberth a Vera Lorenz, která je jedním ze zakladatelů kvarteta a zůstala zde z původní sestavy, violista Ulrich Barth a americká violoncellistka Valerie Sattler. Večer otevřel v jejich podání Smyčcový kvartet C dur KV 157 W. A. Mozarta, s nímž se Haydn setkával a přátelil. Rok české hudby připomněl norimberský kvartet provedením dvou skladeb z cyklu Cypřiše Antonína Dvořáka. Cypřiše je dílo pro život Antonína Dvořáka významným inspiračním zdrojem. Jedná se o cyklus dvanácti písní, které Dvořák napsal v rozmezí necelého měsíce v červenci 1865 na texty stejnojmenné básnické sbírky Gustava Pflegera-Moravského z jejího oddílu Písně. Dvořákovy písně doslova vytryskly z jeho rozbolavělého nitra, naplněného neopětovanou láskou k herečce Josefině Čermákové (s její sestrou Annou se později oženil). "Myslete si zamilovaného mladíka – toť jejich obsah!" charakterizoval je Dvořák sám. Dedikoval je svému příteli, hudebnímu skladateli Karlu Bendlovi. Dvořák písně v původním znění nikdy nezveřejnil (poprvé byly provedeny r. 1983 v anglickém překladu muzikologa Johna Claphama a tiskem vydány r. 2007), ale neustále se k cyklu vracel. Šestou a desátou píseň použil v první verzi své opery Král a uhlíř, desátou znovu při kompozici opery Vanda, čtrnáctá se odrazila v klavírním cyklu Silhouety, šest částí Cypřišů přepracoval r. 1881 a 1882 do nového vydání s prostým názvem Písně a o sedm let později přepracoval osm z těchto písní do cyklu Písně milostné. A konečně na jaře 1887 upravil dvanáct písní pro smyčcové kvarteto. Dvě z nich (bez bližší specifikace v programu) uvedl i Esterhazy-Quartett Nürnberg. Do současnosti, byť relativní, se posluchači přenesli provedením Kvartetní věty německého skladatele Holmera Beckera. Becker (nar. 1953) žije nedaleko od českých hranic, v obci Berg u Neumarktu, a jeho díla nejsou v České republice neznámá. V Praze byly provedeny některé z jeho sólových koncertů s malým či smyčcovým orchestrem a skladby pro smyčcový orchestr. Kvartetní věta provedená v Plzni je variací na Seikilovu píseň, hudební památku starověkého Řecka z doby cca 200 let př. Kr. a patrně nejstarší dochovanou písní v Evropě, jejíž text a notace se plně zachovaly na náhrobním kameni. Becker jednoduchou melodickou linku rozvedl do kvartetní polyfonie citlivě, přičemž podpořil charakter pohřební písně. Esterhazy-Quartett zakončil večer hudbou období romantismu – Smyčcovým kvartetem op.44/1 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

Jitka Hosprová rozezněla svoji violu krásným sytým tónem v náročné Sonátě pro violu sólo op. 25 č. 1 Paula Hindemitha, německého skladatele, violisty, hudebního teoretika a dirigenta. Dílo hrála muzikálně, technicky suverénně s přesvědčivým výrazem, sonáta byla v jejím provedení skutečným hudebním zážitkem.

Na hře Esterhazy-Quartett zaujala souhra, technické zvládnutí hraných skladeb a jejich někdy až dramatické pojetí, formálně by však měly být přehlednější, dynamika kontrastnější a témata přednesena zpěvněji. Ve způsobu interpretace společného přídavku sólistky a kvarteta se ohlásilo 21. století velmi rychlým nebarokním tempem3. věty Koncertu pro violu G dur německého hudebního skladatele Georga Philippa Telemanna.

Komorní hudba si zaslouží propagaci, spojení hudby různých historických období do dramaturgického celku jednoho koncertu podporuje vztah posluchačů k současné hudbě, proto je třeba ocenit zařazení Hindemithovy sonáty na program večera stejně jako ukázku z tvorby zcela současné. Nicméně posluchač by měl mít nárok poznat rozdíly hudebních děl rozličných epoch nejen tím, že si životní data skladatelů přečte v programu, ale právě samotným poslechem jejich děl ve stylově správném podání. A to v tomto koncertu, vyjma vynikajícího provedení Hindemithovy sonáty v podání Jitky Hosprové, bylo často možné jen s obtížemi.

Procházky uměním: Jitka Hosprová a Esterhazy-Quartett Nürnberg
12. září 2024, 19:00 hodin
Stará synagoga, Plzeň

Účinkující:
Jitka Hosprová – viola
Esterhazy-Quartett Nürnberg

Jitka Hosprová a Pavel Kohout přinesli výjimečný hudební zážitek

ANNA ŠŤÁHLAVSKÁ, 21.06.2024 5:53

Dne 13. června 2024 v 19:00 hodin se v prostoru Korandova sboru v Plzni konal koncert pořádaný Festivalem Procházky uměním, jehož ředitelkou a zakladatelkou je violistka Jitka Hosprová. Festival již dvanáctým rokem přispívá nejen k obohacení naší hudební scény, ale také si klade za cíl zvelebovat památky z vybraných finančních darů. Každé hudební setkání je originální, ať už programem, hosty-interprety, nebo místem konání. Co se však na koncertech nemění, jsou vystoupení Jitky Hosprové a podmanivý tón její violy. Pozvání vystoupit na tomto koncertu tentokrát přijal varhaník Pavel Kohout. První polovina večera patřila dílu Johanna Sebastiana Bacha, druhá připomněla oslavu Roku české hudby ve skladbách Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, který by tento rok oslavil 200 let od svého narození.TÉMATA:FESTIVAL PROCHÁZKY UMĚNÍMJITKA HOSPROVÁPAVEL KOHOUTROK ČESKÉ HUDBYSEZFestival Procházky uměním: Smetana 200, 13. června 2024, Korandův sbor, Plzeň – Jitka Hosprová (zdroj Procházky uměním)

Hudební večer zahájila část Wir danken Dir, Gott, BWV 29, z Bachovy osmivěté kantáty, původně určené pro orchestr a čtyři vokální party. Text pochází od neznámého autora, který ve druhé větě cituje verš z Žalmu 75:1 a v závěrečném chorálu pátou sloku chvalozpěvu Johanna Gramanna Nun lob, mein Seel, den Herren. Kantáta byla vytvořena k příležitosti inaugurace nové městské rady a poprvé provedena roku 1731 v kostele sv. Mikuláše v Lipsku (Nikolaikirche). Posluchači si mohli vychutnat varhanní úpravu této skladby od Alexandra Guilmanta ve skvělém podání Pavla Kohouta.

O+

Dalším Bachovým dílem na programu byla Sonáta č. 3 g moll, BWV 1029, poslední z cyklu tří sonát pro violu da gambu a cembalo (BWV 1027–1029). Třívětou hudební kompozici (Vivace, Adagio, Allegro), kterou muzikolog Philipp Spitta označil za nejkrásnější a nejnápaditější, mělo publikum možnost vyslechnout v jedinečném provedení violy a varhan, výborně provedené interpretačně i technicky. Varhany citlivě doprovázely part violy, což nechalo vyniknout jejím zpěvným tónům.

Geist und Seele wird verwirret (Mysl a duše jsou zmatené), BWV 35, je duchovní kantátou Johanna Sebastiana Bacha složenou ze sedmi vět, určenou pro sólový alt a instrumentální doprovod. Autorem textu je Georg Christian Lehms, který vychází z Markova evangelia, kde se pojednává o uzdravení hluchoněmého muže a podněcuje k víře v úžasné Boží skutky. O skvělý hudební zážitek se postaral varhaník Pavel Kohout, který část tohoto díla mistrovsky provedl.

Festival Procházky uměním: Smetana 200, 13. června 2024, Korandův sbor, Plzeň – Pavel Kohout (zdroj Procházky uměním)

Jako poslední z Bachových kompozic zazněla Fantasia Cromatica d moll, BWV 903, pro sólovou violu. Chromatická fantazie a fuga byla původně určena pro klávesový nástroj. Jitka Hosprová představila svou verzi, která nechala vyniknout pestrým barvám tónů violy a jejímu vynikajícímu technickému a interpretačnímu umění.

Druhý blok koncertu otevřelo Janáčkovo Varyto pro varhany, které vzniklo spolu s kompozicemi Předehra a Chorální fantasie během skladatelových studií na pražské varhanické škole v roce 1875. I přesto, že byl Leoš Janáček skvělým varhaníkem a improvizátorem, jeho tvorba pro varhany není rozsáhlá. Díky Pavlu Kohoutovi měli posluchači jedinečnou možnost poslechu této skladby.

Skladba Dža More je cikánskou baladou pro sólové housle z roku 1990, kterou skladatelka Sylvie Bodorová upravila také pro violu. Jitka Hosprová předala náladu skladby svou procítěnou interpretací a vynikajícím technickým provedením.

Festival Procházky uměním: Smetana 200, 13. června 2024, Korandův sbor, Plzeň – Jitka Hosprová a Pavel Kohout (zdroj Procházky uměním)

Jako příjemný kontrast působil Dvořákův Klid lesa op. 68 č. 5 původně z cyklu Ze Šumavy pro čtyřruční klavír z roku 1883. Skladatel později vytvořil také verzi pro violoncello a klavír nebo orchestr. Hosprová a Kohout předvedli skvělý výkon, což posluchači potvrdili vřelým potleskem.

Hudební večer vítězně zakončila Smetanova Vltava z cyklu symfonických básní Má vlast, jejíž varhanní úpravu od Barbary Bannasch vydařeně nastudoval a s publikem sdílel Pavel Kohout. Varhaník opět potvrdil kvalitu a vysokou úroveň své hry a znovu předvedl bohaté možnosti zvuku varhan.

Jitka Hosprová a Pavel Kohout připravili publiku výjimečný hudební zážitek. Spojení tónů varhan a violy, spolu s vydařenou interpretací obou umělců, přineslo posluchačům hluboký umělecký prožitek a znovu potvrdilo význam Festivalu Procházky uměním pro naši kulturní scénu. Koncert, obohacený o Bachovu tvorbu, byl důstojnou oslavou Roku české hudby, což publikum ocenilo nadšeným potleskem.

Festival Procházky uměním: Smetana 200, 13. června 2024, Korandův sbor, Plzeň – Jitka Hosprová a Pavel Kohout (zdroj Procházky uměním)

Festival Procházky uměním: Smetana 200
13. června 2024, 19:00 hodin
Korandův sbor, Plzeň

Program
Johann Sebastian Bach: Wir danken Dir, Gott, BWV 29 (varhanní úprava A. Guilmant)
Johann Sebastian Bach: Sonáta č. 3, BWV 1029
Johann Sebastian Bach: Geist und Seele wird verwirret, BWV 35
Johann Sebastian Bach: Fantasia Cromatica d moll, BWV 903
Leoš Janáček: Varyto
Sylvie Bodorová: Dža More
Antonín Dvořák: Klid lesa op. 68, č. 5 (úprava pro violu a varhany Pavel Kohout)
Bedřich Smetana: Vltava (z cyklu symfonických básní Má vlast; varhanní úprava Barbara Bannasch)

Účinkující
Jitka Hosprová – viola
Pavel Kohout – varhany

Prošla jsem si tvrdými životními zkouškami, říká violistka Jitka Hosprová

27. dubna 2024

Itálii díky třetímu manželovi považuje za svůj druhý domov. Violistka Jitka Hosprová v rozhovoru pro iDNES.cz prozradila, co má na této zemi ráda a promluvila i o svém dvouletém synovi Marcellovi, kterého porodila ve 46 letech. Nevynechala ani práci, díky které je pořád v jednom kole.

Milí přátelé, přeji vám krásné jarní dny a těším se na brzské setkání s vámi na blížících se koncertech, na které se momentálně připravuji - více na Procházky uměním, z. s. Tento týden je na novinových stáncích výroční 20. čislo časopisu Blesk Pro ženy, ve kterém je můj velmi osobní rozhovor s redaktorkou Lucija Veselá. Témata rozhovoru nebyla jednoduchá a Lucii velmi děkuji, že je vynesla. Mohu o nich hovořit jen díky svému životnímu štěstí, které by bez odvahy nemělo šanci na úspěch. Konečně se také s vámi mohu podělit o nové fotografie od skvělé Lenka Hatasova Photography, Martin Gruntorád . Vaše Jitka